První zimní sportovní hry u nás v domově

Inspirovali jsme se probíhající olympiádou a šli na to po svém. Nejen výzdobou domova, ale hlavně vlastními zimními sportovními hrami, do kterých se naši senioři pustili s chutí a úsměvem.

Připraveno bylo pět disciplín. Slalom (místo superobřího) absolvovali všichni povinně s hůlkami.

Hokej jsme pojali jako střelbu na branku – a že u toho bylo fandění a povzbuzování!

Curling jsme nahradili házením na cíl.

Běh na lyžích vystřídal „běh na novinách“ a na závěr přišla speciální disciplína: běh bez běhu – tedy šlapání na trenažerech.

Atmosféra celých "olympijských" her byla víc než skvělá. Závodníci se navzájem povzbuzovali, fandili si a také se s úsměvem „hecovali“ k lepším výkonům. A to i přesto, že věkový průměr našich sportovců je vysoko nad průměrem našich skutečných olympioniků. Naší nejstarší závodnici bylo neuvěřitelných 97 let.

Tam, kde sport trochu komplikovalo pohybové omezení, jsme si poradili. Pomohly naše pracovnice, případně jsme disciplínu přizpůsobili. Slalom se jel na vozíku či s chodítkem, běh na novinách proběhl v sedě a někdy i na stole – rukama místo nohama. Důležité bylo zapojit se, ne "trhat" olympijský rekord.

Za zmínku stojí také oddělení D2, kde volnočasové pracovnice připravily pro své závodníky originální startovní čísla se jménem a českou vlajkou. I díky této drobnosti měli senioři pocit opravdového závodu a o to větší radost ze zapojení.

Na závěr čekala odměna na všechny. Medaile dostali nejen sportovci, ale i realizační tým složený z volnočasových pracovnic a dobrovolníků.

A protože jsme v Pardubicích, nemohly to být jiné než perníkové . Ty pro nás upekla paní Řezníčková a krásně nazdobila paní Sydoruk.

Naše olympijské dopoledne uteklo jako voda a bylo plné pohybu, společně stráveného času, smíchu a dobré nálady. A přesně takové zimní hry si klidně zopakujeme znovu.

Na to, jak to probíhalo se můžete kouknout na fotkách (celkem jich je tolik, že by zabraly minimálně dva velké články )