Když se řekne Vladimír Pecháček...

Když se řekne Vladimír Pecháček, člověk tak nějak automaticky začne podupávat do rytmu… a nejspíš si i zkontroluje, jestli mu v kapse náhodou necinká tramvajenka z první republiky.

I letos jsme si jeho vystoupení náramně užili. Pan Pecháček nás opět provedl světem staročeských písniček, hašlerek a známých melodií divadla Semafor.

A že bylo co poslouchat! Zazněly například:

Po starých zámeckých schodech

Pětatřicátníci

Život je jen náhoda

Když jsem šel v Praze po rynku

Ručičky nebojte se, vy makat nebudete

Silnice bílá

Některé písničky nás přenesly do staré Prahy, jiné zase připomněly, že humor a nadsázka byly vždycky nejlepší recept na život. A upřímně – když se rozezněla písnička „Ručičky nebojte se…“, nejeden posluchač získá pocit, že by se tím heslem klidně mohl řídit ještě minimálně do pondělí.