Čert a Mikuláš aneb historie a tradice Svatého Mikuláše

V pondělí 6. prosince jsme našim uživatelům připomněli svátek sv. Mikuláše. Ten je v kalendáři zapsán 6. prosince, ale slaví se každoročně v předvečer tohoto dne. Přináší známky blížících se Vánoc a vzbuzuje v nás řadu nezapomenutelných vzpomínek z našeho dětství. Tradice nošení dárků svatým Mikulášem vznikla již v 10. století a váže se k historické postavě biskupa Mikuláše z Myry. Ten se narodil kolem roku 280 v Pataře a již za svého života ho proslavila jeho obrovská dobrosrdečnost a štědrost. Pomáhal nemocným, obhajoval nespravedlivě obviněné, obdarovával chudé a kolují pověsti i o údajných zázracích, které se díky němu děly. Zvyk nošení dárků svatým Mikulášem se rozmohl až kolem 14. století. Děti byly obdarovávány ořechy, jablky, sušeným ovocem a drobnými sladkostmi. Mikuláš u nás nechodí nikdy sám, je vždy doprovázen čertem a andělem, z nichž má každý svůj význam a úkol. Mikuláš chodí odívaný v biskupském oděvu, biskupské čepici, má dlouhé bílé vousy a v ruce drží biskupskou berlu. Je to vážný a moudrý muž, který je dobrosrdečný a má pochopení. Symbolizuje dobrotu v nás, štědrost a soucitnost. Anděl v křesťanské víře je anděl nadpřirozená duchovní bytost žijící v nebi, oblečená z pravidla v bílém krásném šatu, s bílými vlasy a bílými křídly. Je podřízená bohu a pomáhá nejen na nebi, ale také na zemi. Anděl je strážná duše, která chrání lidi před nebezpečím a zlem, pomáhá jim a vede je na jejich životní cestě. Čert je pro změnu bytost ze slovanské mytologie. Čert se stará o symbolické trestání a strašení zlobivých dětí. Bývá špinavý od sazí z pekelného kotle, smrdí sírou a kouřem, v černých kudrnatých vlasech se mu tyčí dva rohy, místo jedné nohy má kozí kopyto a dlouhý, hbitý ocas. V jedné ruce drží kovový řetěz, kterým rád řinčí a v druhé ruce nosí pytel na zlobivé děti. Doufáme, že jsme našim seniorům dnešní obchůzkou po všech odděleních připomněli nejen jejich dětství, ale i dětství jejich dětí. To, jak si svátek svatého Mikuláše naši uživatelé užili si můžete prohlédnout na přiložených fotografiích.

Autor článku: Jana Pinkasová